Návrat na titulní stranu

Správa služeb hlavního města Prahy
Školicí a výcvikové zařízení Žihle

Napište nám

Odeslat

Tipy k výletům

MANĚTÍN, PLASY

Městečko Manětín (18 km),je právem nazýváno právem nazýváno „perlou baroka“, se nachází 29 km severozápadně od Plzně. První zmínka pochází již z 12. století, kdy král Vladislav přenechal zdejší újezd řádu johanitů.

Mezi nejvýznamnější památky patří: kostel sv. Jana s obrazy Petra Brandla, hřbitovní kostel sv. Barbory, kaple sv. Josefa, barokní sochy, budova bývalé radnice a v neposlední řadě také barokní zámek. Za svou dnešní podobu vděčí zámek stavebním úpravám z 18. století. Zámecká expozice ukazuje především stylový nábytek od baroka až po historismus, doplněný dobovými obrazy, porcelánem a sklem.

V zámeckém sále dominuje vzácná stropní deska s alegoriemi ročních období.

Město Plasy se nachází (26 km) asi 25 km severně od Plzně. První stopy zdejšího osídlení pocházejí z období leží halštatského (asi 700 let př.n.l.). Dominantou Plas je původní klášter pro cisterciáky z 12. století, který je dnes rozsáhlým barokním areálem. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. koupili Plasy Metternichové, kteří zde zřídili rodovou hrobku. Dnes jsou návštěvníkům otevřeny interiéry konventu s expozicemi barokního církevního umění a lékárenství.


MARIÁNSKÁ TÝNICE, KRALOVICE, KOŽLANY

Mariánská Týnice (17 km) je poutním místem bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích, který zde po roce 1230 vybudoval kostelík. V průběhu staletí vznikl komplex tří vzájemně prokomponovaných celků – dominuje kostel Zvěstování Panny Marie postavený podle plánů J. B. Santiniho. V posledních letech byl areál náročně rekonstruován a v současné době je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Pořádají se zde také výstavy a koncerty.

Město Kralovice (18 km) je poprvé zmiňováno jako osada v roce 1183. Její poloha na křižovatce obchodních cest jí brzy pomohla k rychlému rozvoji. Rozvoj města pokračoval v 90. letech 20. století. K nejvýznamnějším památkám patří kostel sv. Petra a Pavla s hrobkou Gryspeků, budova bývalé radnice, domy na Markově třídě a nejstarší dům U Beránků na náměstí.

Město Kožlany (22 km) rodištěm 2. československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Na jeho rodném domě je pamětní deska. Ve staré kožlanské škole je muzejní expozice přibližující slavné rodáky – E. Beneše, spisovatele O. Beneše, básníka O. Šnajdaufa a historii zdejších řemeslnických cechů. První zmínka o Kožlanech je z roku 1230. Od roku 1313 jsou Kožlany „městečkem“. Kromě jiného proslavilo Kožlany hrnčířství a družstvo Keramo.


VLADAŘ, CHÝŠE

Vladař (15 km) je čedičová stolová hora, která se vypíná do výšky 693 m n.m. jihovýchodně od Žlutic. Na jejím vrcholu vzniklo ve starolaténském období hradiště, chráněné dvěma pásy kamenných valů. Občas se zde vytváří jezírko. V listopadu roku 1421 se na Vladaři pomocí bojových vozů opevnil Jan Žižka z Trocnova se svým vojskem a tři dny zde úspěšně odolával přesile. Pak náhlým výpadem prorazili husité nepřátelské opevnění katolické šlechty a spojili se s žateckými houfy. Tuto událost připomíná pomník, umístěný při cestě na vrchol Vladaře a model bitvy ve žlutickém muzeu. V roce 1969 byl Vladař vyhlášen přírodní rezervací.

Obec Chýše se nachází (20 km) východním směrem od Žlutic nad levým břehem řeky Střely. První zmínky jsou z roku leží 1169. Dominantní stavbou severozápadní části se stal novogotický zámek, obklopený devítihektarovým parkem. V zámku působil v roce 1917 Karel Čapek, jako domácí učitel mladého hraběte Prokopa Lažanského. Popis zámku se objevuje v díle Krakatit. Zámek svou dlouhou bohatou historií patří mezi nejvýznamnější nemovité kulturní památky západočeského regionu.


ŽIHLE (5 km)

Středisko zdejšího kraje, první zmínky jsou z roku 1235 jako o vesnici ve vypáleném, vyžíhaném“ hvozdu. Turistické zajímavosti: ve východní části protáhlého náměstí zbylý portál z renesančního zámečku z roku 1595, vedle barokní kostel sv. Václava. Na hřbitově, k němuž vede chráněná lipová alej (vysazená roku 1810) je z druhé strany Památník obětem fašismu. Koncem 2. světové války bylo z koncentračního tábora Osendorf a káznice Brieg v Polsku transportováno 1880 vězňů. Transport smrti dorazil do Žihle 17. 4. 1945. Do Plzně však vlaky jet nemohly. Přes obětavou pomoc lidí z okolí podlehlo útrapám 273 vězňů české, slovenské, ruské, polské, jugoslávské, italské, maďarské, francouzské a belgické národnosti. Při hlavní ulici je několik soukromých obchodů a restaurace „U Kiliána“, naproti je nákupní středisko Jednoty, za ním pekárna.


RABŠTEJN NAD STŘELOU (3,5 km)

Nejmenší město ve střední Evropě (asi 23 stálých obyvatel), památková zóna. Městečko je známo už od roku 1269. Bylo významným místem na kupecké stezce vedoucí z Prahy do Chebu a jediným místem, kde se vybíralo clo. Rabštejn byl známý těžbou břidlice. Městečko je přesnou ukázkou, jak vznikala středověká města. Turistické zajímavosti: zbytky gotického hradu, zámek z roku 1705, městské opevnění, roubené stavby (bývalý špitál a pastuška), kamenný gotický most, klášterní barokní kostel, židovský hřbitov, Naučná stezka Rabštejn a další zajímavosti. V sobotu a v neděli můžete posedět na ranči „Havraní kámen“, kde je možnost vyjížděk na koních.


NOVÝ DVŮR (3 km)

Bývalý hospodářský dvůr hrabat Lažanských. Při silnici jsou rozvaliny loveckého zámečku, kde pobýval v srpnu roku 1917 Karel Čapek na letním bytě s rodinou Lažanských Zámeček koncem 2. světové války vyhořel, dnes jsou z něj zarostlé ruiny.


JABLONNÁ (6 km)

Bývalá vesnice, na jejímž místě je dnes chatová osada. Vesnice zanikla po roce 1945 vysídlením německého obyvatelstva. Silničkou, která vede Jablonnou, bychom se dostali do Chýše


SKLÁRNA (3,5 km)

Místo bývalé sklárny, která patřila k Chýšskému panství. Vyrábělo se zde v letech 1825–1907. Svoji sklářskou kariéru prý tady začínali slavné sklářské rody: Rüklové a Kavaleriové. Dnes je zde škola v přírodě pro děti z Ústeckého kraje. V roce 1994 byla otevřena naučná stezka s 15 zastaveními.


UHLÍŘSKÁ LOUKA (3 km)

Důležitý turistický bod v „kamenném moři“ uprostřed lesů. Kdysi zde uhlíři pálili dřevěné uhlí, které se používalo k vytápění sklářských pecí. Roku 1648, kdy se třicetiletá válka chýlila ke konci, se vojenské družiny snažili ukořistit, co se dalo. Po levém břehu řeky Střely se táhl oddíl švédského vojska a vydrancoval a vypálil řadu vesnic. Sedláci z okolních vesnic hledali úkryt v hlubokých lesích, kam se uchýlili i s dobytkem. Švédové šli po stopách dobytka a vypátrali právě zde uprchlíky. Došlo k bitce, ve které byli sedláci v převaze a švédský oddíl vybili. Ještě před 2.světovou válkou vykopávali lidé na Uhlířské louce lidské kosti.


VIKLANY (4 km)

Pruh žuly od Žihle směrem k Blatnu a k Rabštejnu nad Střelou je znám výskytem žulových balvanů. Vyskytují se ojediněle, častěji ve skupinách. Jsou zde menší nebo rozsáhlejší skalní města nebo kamenná moře, viklany, hřiby, čepice. Jsou to tvrdá žulová jádra, kolem nichž poddajnější žulové okolí podlehlo zvětrávání a bylo odneseno vodou. Skalní město v tiských lesích na západ od Žihle je zajímavým přírodním úkazem. Viklan je součástí tohoto skalního města a dotýká se spodního balvanu pouze v jednom bodě. Proto se nechá rozkývat.


BŘIDLICOVÝ LOM, PAMÁTNÁ LÍPA, NUČICKÝ MLÝN (3, 5 km)

Břidlicový lom je 100 metrů dlouhá štola u silnice směrem na Jablonnou. Břidlice se dříve používala jako stavební materiál, střešní krytina (Chrám sv. Víta, Karlštejn), školní tabulky na psaní. Dnes se využívá jako obkladový materiál. Památná lípa (strom chráněný státem) stojí nedaleko břidlicového lomu v údolí řeky Střely. Je starší více než 400 let. Okolní louky a pole patřily k Nučickému mlýnu. Majiteli mlýna patřila i pila, kde se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Pracovali zde lidé z širokého okolí většinou jako námezdní dělníci, kteří chodili pěšky i několik kilometrů. 


Další možnosti sportovního a kulturního vyžití

Sklárna - nejen škola v přírodě, www.sklarna.eu
Obec Žihle - oficiální stránky, www.obec-zihle.cz